Přehraj.to

Hry Divadla Járy Cimrmana online

Za čtyřiačtyřicet let své činnosti uvedlo DJC patnáct divadelních premiér, sehrálo nespočet představení v Praze i na zájezdech, stalo se neodmyslitelným kulturním fenoménem moderních dějin českého humoru a svými hrami potěšilo miliony lidí.

Podívejte se na tyto úžasné divadelní skvosty, bavte se a nacházejte nečekané souvislosti.

Proso - opereta DJC

Proso - opereta DJC

U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského „Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Obeslal ji také Čech Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem Proso. Díky své snad jediné záporné vlastnosti – drobnému škudlilství – nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů vám dokáže, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Čech Cimrman.
Po 120 letech zaskvěly se tyto hudební poklady na festivalu Prague Proms ve světové premiéře pod jménem svého pravého tvůrce.

Hymna aneb Urfidlovačka

Hymna aneb Urfidlovačka

Cimrmanovské vyprávění o vzniku české národní hymny. Záznam představení Studia Láďa (2010). Hrají: L. Smoljak, M. Šimon, D. Svobodová, P. Reidinger, Z. Krausová, G. Rumlena a M. Musilová. Scénář, divadelní a televizní režie L. Smoljak

Studio Láďa se poprvé představilo publiku roku 1998 právě hrou Hymna aneb Urfidlovačka. To se ovšem ještě jmenovalo Studio Jára. Jak lze z názvu i z osoby Ladislava Smoljaka odvodit, nezakrývala se zde spřízněnost s Divadlem Járy Cimrmana. Pak se společnost přejmenovala na Studio Láďa a od mateřské scény

se mimo jiné lišila tím, že v ní vystupovaly ženy. Text hry původně vznikl pro studenty herectví alternativní větve DAMU, kteří působili v té době pod patronací Studia Ypsilon. Hymna aneb Urfidlovačka je mírně mystifikační hra se zpěvy o vzniku české národní písně, která je předmětem tahanic mezi českým ševcem, německým krejčím a židovským skladatelem…

Ze hry do hry

Ze hry do hry

Pro milovníky Járy Cimrmana a pamětníky, kteří si rádi přeříkávají slavné scény či hlášky, je tu jedinečný dárek! Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak připravili ďábělskou směs nejslavnějších scén ze všech divadelních her, co jich jen o slavném JC v průběhu čtyřiceti let vzniklo. Proplujte Divadlem Járy Cimrmana stejně zvesela, jako Jára Cimrman proplouval staletími.

Cimrman sobě

Cimrman sobě

Aneb odhalení pamětní desky s platiny. Tak zní podtitul této směsice scének a přednášek k čestnému udělení platinové desky za prodání 450 000 LP s vystoupením divadla Járy Cimrmana. Pořad obsahuje ukázky z her "Dlouhý, Široký a Krátkozraký", Hospoda Na mýtince". "Vražda v salonním coupé", "Cesta na Severní pól" a "Blaník"

Akt

Akt

Tradiční seminář vás seznámí s nejzákladnějšími fakty o Járovi Cimrmanovi. Následná hra ukáže, jak těžko se smiřují někteří lidé s novými poznatky ze své minulosti. Slovo upravovatele: Jednoaktová hra "Úžas žandarma Kovandy", kterou uvádíme pod kratším názvem "Akt", byla napsána v letech 1910-11. Za Cimrmanova života byla provedena, pokud víme, pouze jednou, a to v r. 1913 u příležitosti otevření restaurace Labuť v Tanvaldu. Hra se zdála tehdejším divákům cynická, vulgární, nepravděpodobná a málo vlastenecká, takže zcela propadla

Vyšetřování ztráty třídní knihy

Vyšetřování ztráty třídní knihy

Vyšetřování ztráty třídní knihy je druhá nejstarší z her v repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autorem hry je Ladislav Smoljak, jako spoluautor je uváděn rovněž fiktivní velký český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 4. října 1967 v Malostranské besedě v Praze, později obnovenou premiéru 14. listopadu 1973 v pražském divadle Reduta. Do roku 1986 se uskutečnilo celkem 498 repríz.

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Vyšetřování ztráty třídní knihy ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla – v tomto případě činohry Vyšetřování ztráty třídní knihy.

Tato hra je uvozena následujícími referáty:

Druhý liptákovský nález
Osobní vzpomínka dr. Svěráka
Cesta ho Haliče
Cimrmanova šesterka
Futurismus
Separace průtokových poznatků
Pravý dědic Komenského (vsuvka)
Trestání učitele učitelem
Názorné a úlekové fixace
Mimoverbální komunikace
Oživlé dřevo
Hodina fyziky
Teorie poznání

Vlastní divadelní hra pojednává o snaze donutit žáky oktávy gymnázia (publikum) k navrácení třídní knihy, k jejímuž pravděpodobnému zcizení došlo před sedmi lety. V této snaze se během hry postupně vystřídají všechny čtyři účinkující postavy: Učitel, Ředitel školy, Inspektor a Zemský školní rada.

Cimrman jako pedagog byl požádán, aby zpracoval do Kapesní učebnice c. k. poddůstojnického sboru heslo Země česká. V té době znal Čechy jen z mapy rakousko-uherského mocnářství v měřítku 1:500 000. Napsal: "Zemi českou co do jejího povrchu lze charakterizovati jako hory, doly, černý les. Mezi Sušicí a Pískem je poušť. Severně od města Kouřim táhnou se rozsáhlé tabákové plantáže až ke kuřácké metropoli Šluknov. Zkamenělé výměšky vyhynulých mamutů dolují pilní Čechové v okolí Veltrus. Za zmínku stojí též okultistické doupě Duchcov a letovisko jihočeských zbohatlíků Prachatice. Léčbou štítné žlázy jsou známy lázně Volary. Český ráj je krajem nudistů. Zdejší adamité a evité chodí zde, jak je Pánbůh stvořil, oděni jen tu a tam, nedbajíce církevních pohrůžek z Mnichova Hradiště. Své centrum, památný to hrad, pojmenovali si nudisté českým názvem pro krásnou ženu: Kost." Zůstává dodnes tajemstvím, zda Jára Cimrman přispěl takto do příručky z pouhé neznalosti, či zda byl veden úmyslem rozložit poddůstojnický sbor a znemožnit mu případné operace na českém území.

Dlouhý Široký a Krátkozraký

Dlouhý Široký a Krátkozraký

Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.

Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org)

Cimrman v říši hudby

Cimrman v říši hudby

Seminář o mistrových úspěších na poli hudby a opera Úspěch českého inženýra v Indii. Mistrovo dílo rekonstruovali J. Klusák, L. Smoljak a Z. Svěrák (2006). Hrají: Z. Svěrák, L. Smoljak, P. Vondruška, J. Hraběta, P. Brukner a další. Režie L. Smoljak

V tradiční úvodní přednášce jsou poskytnuty základní údaje k tématu, pominuta není Cimrmanova hudebně pedagogická činnost. Muzikology, a jistě nejen je, určitě nadchne výklad symfonické básně Kovář Jirsa a klavírní výtah partitury v podání dirigenta Vondrušky. Zajímavou zkušenost divákovi poskytne recitace libreta bez dochované hudby…

V další části představení pak opera Úspěch českého inženýra v Indii (s orchestrem, dirigentem a zdařilými pěveckými výkony herců) pojednává o tom, kterak český inženýr zavedl v Indii výrobu pravého piva.

Posel z Liptákova

Posel z Liptákova

Ve hře z roku 1977 Posel z Liptákova autorů L. Smoljaka a Z. Svěráka se tradičně uplatňuje osobitý model všech představení Divadla Járy Cimrmana – seminář badatelů a dvě jednoaktové hry Posel světla a Vizionář.
Dvěma osobními automobily se vydal tým pražských cimrmanologů do Liptákova v Jizerských horách, aby prozkoumal drsný kraj Cimrmanova stáří. Již sama cesta byla dobrodružstvím, ale její výsledek stál za to. V restauraci U Sirotka restaurovali badatelé Cimrmanovy vlastnoruční nástěnné malby, v násadě starého krumpáče objevili jeho protihabsburský pamflet „Svou pravdu nebudeme skrývat“. A co hlavně – do Prahy odváželo každé auto po jedné z historických dosud neznámých her. To pro případ, kdyby jedno z vozidel havarovalo a shořelo, aby se alespoň jeden rukopis zachránil. Zachránily se oba – Posel světla, který prozíravě varuje před rozvojem vědy a techniky, a Vizionář, jenž pak předjímá nejen vznik 1. světové války, ale i proces kolektivizace zemědělství a znárodnění průmyslu.

Švestka

Švestka

ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.

Záskok

Záskok

K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla.

Afrika aneb Češi mezi lidožravci

Afrika aneb Češi mezi lidožravci

V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře.

Blaník

Blaník

Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít."

Dobytí severního pólu

Dobytí severního pólu

V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary.

V úvodní přednášce se například setkáme s vyprávěním, jak Cimrman potkal sněžného muže, dále se dozvíme podrobnosti o Cimrmanově hře Přetržené dítě a jak se text pozměnil vinou rýmy, budeme svědky pojednání o živých obrazech z našich dějin s praktickou ukázkou, a tak podobně. Ve druhé části pak shlédneme Cimrmanovu hru Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909. Věrni odkazu, i v této hře objevují cimrmanologové historické souvislosti a skutečnosti, na něž svět již dávno zapomněl. Jedním z geniálních objevů Járy Cimrmana je totiž rekonstrukce dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem a jeho druhy několik měsíců před Pearyho výpravou.

Zazpívejte si s námi: „Tam kde hynou vlci, tam, kde hynou sobi, Čech se přizpůsobí!“

Lijavec

Lijavec

Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec.

Debata začíná dotazy na hru, která bude následovat. Osvětlí se, co je to herberk, diskutující vyprávějí o Cimrmanově pobytu v sirotčinci či ve vězení, dozvíme se, co je pravdy na tom, že rakousko-uherské anekdoty jsou z pera Cimrmanova či proč nejsou v souboru herečky, a jak to vypadalo, když jednou jednu angažovali. Předveden je Cimrmanův text Nestyda Hausner – o psychodramatu, a zpěvem Elektrický valčík přednáška končí. V následující hře Lijavec o bourání Rakouska-Uherska Cimrmanovými anekdotami dojde i na ten slibovaný déšť…

Hospoda Na mýtince

Hospoda Na mýtince

Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman.

Němý Bobeš aneb Český Tarzan

Němý Bobeš aneb Český Tarzan

To, co se stalo s Cimrmanovou hrou Němý Bobeš, je výsledkem střetnutí dvou myšlenkových živlů: nezkrotného tvořivého pudu umělcova se stejně nezkrotným pudem malého českého samozásobitele. Zatím co na jedné straně vidíme obdivuhodné úsilí poznat a ztvárnit svět a dobrat se podstaty lidského konání, na druhé straně setkáváme se jen s přízemní snahou nasušit na zimu pár hub. V případě Němého Bobše ten malý, zapšklý svět Josefa Padevěta bohužel vítězí.

Vražda v salónním coupé

Vražda v salónním coupé

V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem.

FACEBOOK
PRODÁVÁM NA AUKRU
NAPOSLEDY PŘIDANÉ
Proso - opereta DJC

U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského „Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Obeslal ji také Čech Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem Proso. Díky své snad ... - Více

Záskok aneb Cimrman v Národním divadle

Dokumentární film o realizaci divadelní hry Záskok v podání Divadla Járy Cimrmana v Národním divadle v Praze. - Více

VÍCE CIMRMANA
VÍCE CIMRMANA
NAPOSLEDY PŘIDANÉ
Proso - opereta DJC

U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského „Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Obeslal ji také Čech Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem Proso. Díky své snad ... - Více

Záskok aneb Cimrman v Národním divadle

Dokumentární film o realizaci divadelní hry Záskok v podání Divadla Járy Cimrmana v Národním divadle v Praze. - Více

NAPOSLEDY PŘIDANÉ
Proso - opereta DJC

U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského „Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Obeslal ji také Čech Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem Proso. Díky své snad ... - Více

Záskok aneb Cimrman v Národním divadle

Dokumentární film o realizaci divadelní hry Záskok v podání Divadla Járy Cimrmana v Národním divadle v Praze. - Více